Spot welder

[Skobik]

Pro inspiraci DIY Arduino Based Battery Spot Welder (OPEN SOURCE)

To neni presne to co bych potreboval. To je jen takove prskatko a hlavne tam chybi ta regulace vykonu. Je to zalozene jen na tom casovem intervalu. Coz neni idealni.

[kiRRow]

Správná bodová svářečka je založena na napětí, době pulzu maximálního dostupného proudu a také navíc v přítlaku, při kterém se to celé spustí ...

jakože to nejdříve těma svářecíma kleštěna pořádně zmáčkneš a pak až bude dostatečný stisk, tak se ti na 150ms sepne 3V 40A ... čísla střílím jen tak, spíš jde o princip ...

a na relé zapomeň, to by se svařilo pravděpodobně s prvním svárem ... je třeba použít polovodičový spínač ... těm svářečkovým se nadává igbt (neplést si s lgbt+ )

[Skobik]

Jestli na to není nějaký modul (nevím), tak se vždycky dá udělat transformátorek z 240V střídavých na nějaky asi tak 1V střídavý galvanicky oddělený (případně to navíc pak prohnat gretzem) .....................................
(To G++ jsem zmiňoval schválně, ono je v tom hodně hluboko ukryté, ale C++ taky v podstatě stačí, pokud narazíš na něco, v čem ti věci z knihovny Wiring (čili Arduino) nebudou stačit. Ukazatele, pole, syntaxe a tak.)

Dik za obsahlou reakci a info. Musim to nejak pobrat a prokousat se tim. Ten oddelovaci transformatorek by asi mel fungovat ale nechapu proc to jeste hnat pres ten mustek pokud chci cist ty vlny?
"Stejně tě vlastně nezajímají hodnoty, ale fáze a průběh té sinusovky" Jo to je pravda. Jen me ted napada jestli to pujde doladit to casovani bez osciloskopu?
SS rele, tyrystor, triak nebo mosfet? Cim to spinat?

[Skobik]

Správná bodová svářečka je založena na napětí, době pulzu maximálního dostupného proudu a také navíc v přítlaku, při kterém se to celé spustí ...

jakože to nejdříve těma svářecíma kleštěna pořádně zmáčkneš a pak až bude dostatečný stisk, tak se ti na 150ms sepne 3V 40A ... čísla střílím jen tak, spíš jde o princip ...

a na relé zapomeň, to by se svařilo pravděpodobně s prvním svárem ... je třeba použít polovodičový spínač ... těm svářečkovým se nadává igbt (neplést si s lgbt+ )

Ano se spatnym pritlakem dobrej svar neudelas. Proto to maji profi bodovacky pres tlakove ovladany spinac nebo pritlak ovladany pneumatikou. Profi maji taky "double weld" dva svary za sebou. Prvni se pouziva na predehrev (pri silnejsich materialech).
O rele jsem nic nepsal. A jak jsem psal na zacatku potrebuji to na ovladani trafa ne na spinani svarovaciho proudu. Tam by to rele prezilo ale je pomale.

[gilhad]

Dik za obsahlou reakci a info. Musim to nejak pobrat a prokousat se tim. Ten oddelovaci transformatorek by asi mel fungovat ale nechapu proc to jeste hnat pres ten mustek pokud chci cist ty vlny?

Arduino "umí" jen napětí 0-5V, takže to, co leze z transformátorku se ještě musí nějak převést na stejnosměrné napětí (a v tomto rozsahu, ideálně uvnitř a s nějakým odstupem od obou mezí).
Jedna možnost je to sečíst s nějaký offsetem (asi nejlíp 2.5V) a mít posunutou sinusovku, další možnost je to usměrnit a mít místo toho dvě půlvlny (nebo to usměrnit jen diodou a mít půlvlnu jen jednu a místo druhé nulu). Nebo to udělat jakkoli jinak.

Já to zatím nikdy nepotřeboval, tak to beru jen tak teoreticky a v praxi by se to muselo asi nějak doladit a/nebo dopočítat, co s tím udělají ta prahová napětí na diodách, jestli to nebude na něčem překmitávat a tak dál a tak dál.

"Stejně tě vlastně nezajímají hodnoty, ale fáze a průběh té sinusovky" Jo to je pravda. Jen me ted napada jestli to pujde doladit to casovani bez osciloskopu?

Časování je v principu snadné - Arduino je dost ryhlé, aby "padesátku" dokázalo změřit na spoustě bodů v průběhu jedné fáze. Navíc obsluha je člověk, tedy velice pomalá. (Když Arduino při startu zareaguje až o několik průběhů padesátky později, tak si ničeho nevšimne. Navíc může Arduino při startu párkrát zablikat nějakou diodou a vytvořit dojem, že reaguje okamžitě, zatímco ve skutečnosti si na pozadí měří a počítá a inicializuje a kdovíco ještě. Člověk je fakt pomalý.)

Takže pokud budeš měrit po dobu dvou, tří fází (což si snadno změříš přez millis - 40-60 bude plně stačit), tak maxima a minima zjistíš snadno, Ony teda budou jen přibližně, protože počítejme s tím, že tam bude nějaký šum a kolísání, ale to je celkem jedno, protože víme, že v síti je asi tak 240 a asi tak 50 Hz. Chytat se na ty maxima/minima asi bude nepraktické, protože ten šum a navíc je tam ta křivka dost plochá, ale průměr mezi nimi je asi tak nula a tam je ta křivka naopak hezky strmá. (Jak vidíš, vymýšlím to za pochodu.) Navíc si to při stavbě určitě taky párkrát spustíš, takže hodně hrubě ty hodnoty vlastně znáš už ve fázi programování/dolaďování. 50Hz je 20 milis, půlvlna 10, čtvrtvlna 5. (A milisekunda je dlouhá doba, za kterou stihneme měřit hodněkrát a ještě něco počítat.)

Takže máme změřeny vršky/spodky, vypočtenou nulu (nebo jiný zajímavý bod) a rozkmit, stačí si počkat na další průchod nulou nahoru (poslední měření bylo pod ní, aktuální je na, nebo nad, ní), od toho odpočítat asi tak 18 milis a počkat si na další průchod nulou nahoru. (nastane během asi 2 milis) a pak zase 18 milis ignorovat/neprovádět měření. (A máme změřenou přesnou periodu.)

Tím získáme průběžně kalibrovanou stabilní časovou základnu, od které se už snadno dopočtou všechny zajímavé hodnoty.

SS rele, tyrystor, triak nebo mosfet? Cim to spinat?

To netuším. S Arduinem jsem se dostal nejvýš ke 12V pro motorky na robotu a řešil to tehdy přez nějaký klasický modul z Alíka, nebo jiné Číny, ovládaný přímo pinem.

---
PS: Reálné hodnoty mají většinou nějaký šum, proto se při hledání průchodu nulou zaměřuju na situaci, kdy poprvé nastane, že předchozí je ostře menší než hledaný bod a aktuální je větší nebo rovno. I když to bude hodně šumět, tak tohle zcela jistě nastane, bude poblíž stejného místa na křivce a díky 18ms "debouncingu" budeme zase hledat první přechod ve správné době.
Díky "čekání" metodou BlinkWithoutDelay může mezitím Arduino dělat užtečné věci a neztrácet čas. A samozřejmě po těch 18ms nemusí měřit v tšsné smyčce, ale třeba jen jednou za 100 us, čili podobným způsobem přez BlinkWithoutDelay, akorát s micros

[kiRRow]

Ve svářečkách se používají IGBT tranzistory - nejsou sice tak rychlé jako MOSFET, ale umí sepnout o mnoho větší proudy.

[Skobik]

Dik za obsahlou reakci a info. Musim to nejak pobrat a prokousat se tim. Ten oddelovaci transformatorek by asi mel fungovat ale nechapu proc to jeste hnat pres ten mustek pokud chci cist ty vlny?

Arduino "umí" jen napětí 0-5V, takže to, co leze z transformátorku se ještě musí nějak převést na stejnosměrné napětí (a v tomto rozsahu, ideálně uvnitř a s nějakým odstupem od obou mezí).
Jedna možnost je to sečíst s nějaký offsetem (asi nejlíp 2.5V) a mít posunutou sinusovku, další možnost je to usměrnit a mít místo toho dvě půlvlny (nebo to usměrnit jen diodou a mít půlvlnu jen jednu a místo druhé nulu). Nebo to udělat jakkoli jinak.
---
---
---
---
PS: Reálné hodnoty mají většinou nějaký šum, proto se při hledání průchodu nulou zaměřuju na situaci, kdy poprvé nastane, že předchozí je ostře menší než hledaný bod a aktuální je větší nebo rovno. I když to bude hodně šumět, tak tohle zcela jistě nastane, bude poblíž stejného místa na křivce a díky 18ms "debouncingu" budeme zase hledat první přechod ve správné době.
Díky "čekání" metodou BlinkWithoutDelay může mezitím Arduino dělat užtečné věci a neztrácet čas. A samozřejmě po těch 18ms nemusí měřit v tšsné smyčce, ale třeba jen jednou za 100 us, čili podobným způsobem přez BlinkWithoutDelay, akorát s micros

Moc diky za tvoje obsahle odpovedi. Fakt si toho vazim ze pro me obetujes svuj cas a znalosti.
U toho mustku jsem si prave myslel ze je mozna zbytecny tam davat celej mustek a mozna by stacila jen jedna dioda. Ten zbytek by se mel dat dopocitat ze jo? I kdybych chtel posilat impulzy kazdou pulvlnu. Prave ty levne moduli z ciny to maji cas svarovani nasobky 20 milisekund. Ale profi masiny snad maji snad jeste mensi casy. Takze vse po 10 milisekund uz se odehrava jen v jedne pulvlne.
Samozrejme ze vim ze rychlost reakce cloveka se s pocitacem neda vubec srovnavat. Ale na druhou stranu nevim kolik toho stihne arduin za 10-20 milisekund. U toho casovani s tim osciloskopem jsem myslel aby ten vystupni signal po vsech tech vypoctech a prodlevach v soucastkach byl na spravnem miste a rozsahu v te pulvlne nebo pripadne cele sinusovky. Tim se prave meni ten vykon a presne umisteni a cas toho signalu v sinusovce bude dulezite.
Tady se muzes podivat jak to maji cinani. Tenhle modul mam doma. V popisku to maji docela dost posane.
https://www.aliexpress.com/item/1005006 ... ry_from%3A

[Skobik]

Ve svářečkách se používají IGBT tranzistory - nejsou sice tak rychlé jako MOSFET, ale umí sepnout o mnoho větší proudy.

Tak to fakt nevim co se pouziva ve svareckach. Ale v tech mensich bodovackach pouzivaji tyrystory nebo mosfety. Mozna proto ze jsou rychlejsi?

[gilhad]

Arduino má 16MHz, čili asi 8 nebo 16 miliónů instrukcí za cekundu. Jedno měření zabere chipu myslím 13 taktů = při měření té sinusovky budeš mít těch měření během půlvny naprosto nesmyslně příšerně moc. Mnohem víc než potřebuješ. Vyšší stovky měření během jediné milisekundy. Tisíce měření během půlvlny. Nebo desetitisíce - prostě naprosto zbytečně moc. S tím si hlavu nedělej.

[kiRRow]

Ve svářečkách se používají IGBT tranzistory - nejsou sice tak rychlé jako MOSFET, ale umí sepnout o mnoho větší proudy.

Tak to fakt nevim co se pouziva ve svareckach. Ale v tech mensich bodovackach pouzivaji tyrystory nebo mosfety. Mozna proto ze jsou rychlejsi?

Spíše to bude levnější při masové výrobě ... ten IGBT jestli je 10x pomalejší než MOSFET a tak místo 200kHz budeš mít 20kHz ... pořád dobrej fofr na svářečku ... a sepne to trojnásobek proudu co MOSFET